Program k tisku si můžete stáhnout zde.
DVORKY - Vnitroblok (film)
pátek 27. 09. 2013 19:30-20:30Kde: Terronská ul.
Pro zástavbu v okolí Vítězného náměstí na Praze 6 je charakteristická
relativně veliká plocha vnitrobloků, ve kterých se zajímavým způsobem
protínají různé soukromé i poloveřejné funkce. Festival Živé město si
letos jako jedno z témat zvolil právě vnitrobloky. Vybrali jsme pro Vás
několik zajímavých dvorků a připravili možnost do těchto skrytých
zákoutí nahlédnout. Během pátečního odpoledne a večera se veřejnosti
otevře několik dvorků, kde místní obyvatelé připraví rozmanitý program.
19:30 - VNITROBLOK - Terronská 52
Projekce rozpracovaného dokumentárního filmu Vnitroblok a následná diskuse s režisérkou Marikou Pecháčkovou
Anotace:
Začala jsem natáčet vnitroblok, nad kterým bydlím. Koukám na něj, často, bezděky anebo zaostřeně. Z filmu, který si stavíme z pohledů a záběrů očí každý den, je pro mě náš opuštěný a rozparcelovaný dvůr obrazovým leitmotivem, který, myslím, mně samotné konstantně připomíná to, co chci zapomínat. Svádím s ním zápas. Nechci žít tak blízko jeho prázdnotě, špíně, opuštěnosti. Úzkost, která z něj sálá, mě přitahuje.
Aktivistický čin pokusu o prolomení netečnosti našeho dvora zbouráním plotů a propojením celé plochy do jednoho prostoru odhaluje ve filmu vnitřní bloky lidí: jejich skryté mechanismy strachů, které rozhodují o pohnutkách k dnešnímu izolacionismu. Idealistická myšlenka odstranění plotů pak zároveň naráží na své vlastní limity. Co by se stalo, kdyby ploty zmizely?
Film sleduje můj pokus o prolomení vzdálenosti mezi lidmi, kteří bydlí blízko. Je zároveň reflexí nad tím, co je normální pro dnešní sousedské vztahy. Je také zamyšlením nad pravidly, možnostmi a schopnostmi lidské blízkosti.
19:30 - VNITROBLOK - Terronská 52
Projekce rozpracovaného dokumentárního filmu Vnitroblok a následná diskuse s režisérkou Marikou Pecháčkovou
Anotace:
Začala jsem natáčet vnitroblok, nad kterým bydlím. Koukám na něj, často, bezděky anebo zaostřeně. Z filmu, který si stavíme z pohledů a záběrů očí každý den, je pro mě náš opuštěný a rozparcelovaný dvůr obrazovým leitmotivem, který, myslím, mně samotné konstantně připomíná to, co chci zapomínat. Svádím s ním zápas. Nechci žít tak blízko jeho prázdnotě, špíně, opuštěnosti. Úzkost, která z něj sálá, mě přitahuje.
Aktivistický čin pokusu o prolomení netečnosti našeho dvora zbouráním plotů a propojením celé plochy do jednoho prostoru odhaluje ve filmu vnitřní bloky lidí: jejich skryté mechanismy strachů, které rozhodují o pohnutkách k dnešnímu izolacionismu. Idealistická myšlenka odstranění plotů pak zároveň naráží na své vlastní limity. Co by se stalo, kdyby ploty zmizely?
Film sleduje můj pokus o prolomení vzdálenosti mezi lidmi, kteří bydlí blízko. Je zároveň reflexí nad tím, co je normální pro dnešní sousedské vztahy. Je také zamyšlením nad pravidly, možnostmi a schopnostmi lidské blízkosti.