Herečku Barbaru Lukešovou můžeme vidět nejen v rolích Městských divadel pražských (nyní na scéně divadla ABC), ale i filmových nebo televizních. Můžeme ji také potkat v roli návštěvníka festivalu Živé město, neboť patří mezi obyvatele Prahy 6, kteří sdílejí a otevřeně podporují ideu celého festivalu.
1. Jak nejraději trávíte volný čas v místě Vašeho bydliště a jste spokojena s možnostmi, které Vám Praha 6 nabízí?
Volný čas se většinou snažíme s rodinou trávit mimo hlavní město, ale pokud už v Praze zůstáváme, bereme kola a vyrážíme do Šárky. Okruh přes Nebušice je oblíbená destinace. Když ještě fungoval stánek v údolí, bylo prima opéct si u tamního ohně buřty. Ráda chodím do obory Hvězda, ovšem pro naše syny je to příliš nudné, tedy s tatínkem jezdí alespoň tzv.“kořenovku“, zatímco já zcela dobrovolně a ráda spočinu na lavičce☺.
Bezvadné bylo, když v Oboře před 3 lety hrál Hradištan nebo baby punk Kašpárek v rohlíku. Asi pro všechny byl zážitkem červnový koncert Kašpárku na Džbáně, v rámci akce pro děti. To jsou akce, které baví děti i dospělé, jen jich je málo.
2. Proč bydlíte na Praze 6, co při Vašem rozhodování hrálo největší roli?
Na Praze 6 jsem se narodila, tedy volba byla jasná. Když přišly děti, posunuli jsme se jen trochu výš na Petřiny, kde jsme dodnes. K Praze 6 mám vazby po všech stránkách, citové nevyjímaje. Synové dnes chodí do stejné školy jako já, ovšem za zcela jiných podmínek. Chodí po stejných cestách, kolem stejných stromů a to je pěkné.
3. Jste spokojena s nabídkou kulturních programů na Praze 6?
Krom Dejvického divadla, Semaforu a nárazových akcí, nevím o ničem, co by na šestce souviselo s kulturou, pokud nepočítám divadlo S+H, které už dávno ztratilo tu poezii. Chybí kino, ne žádný multiplex, ale jako bylo kino Ořechovka, kterého je velká škoda. Když jsem vzala syny do Aera na West Side Story, divili se, cože je to za divný kino. Čili pokud nechci, aby z dětí vyrostli totální konzumenti produktů nám vnucených, musím pořádat výpravy do malých obchodů a poloprázdných kin, která bojují o přežití.
4. Festival se zaměřuje na dlouhodobé oživení ulic Prahy 6. Je Vám téma festivalu blízké? Co si myslíte, že by měl festival přinést?
Co by měl festival přinést…napadá mě debata na téma prostor, kde se lidé mohou a chtějí scházet, aniž by to mělo cejch nepřirozené organizovanosti. Otevřený prostor, například nevyužitá Stromovka, tak obrovská, s tolika možnostmi. Takový pražský Hyde park bychom potřebovali.
Pár let po revoluci, jestli si vzpomínáte, žilo v Praze spousta Američanů, ale přijížděli i mladí lidé ze západní Evropy, aby se tu na čas usadili, zkrátka byli u toho. U toho nádechu, zrodu něčeho neopakovatelného, co je fascinovalo. Mnozí vydrželi několik let. Byla to úžasná doba, oni byli nadšení tehdejší atmosférou a chtěli tu pracovat, tvořit, potkávat se, diskutovat. Měla jsem to štěstí, že jsem to těch pár let zažila. Teď už je k nám nemá co táhnout a my jsme uzavření ve své ulitě, často ještě navzájem utvrzováni v tom správném duchu “hezky česky” a “kdo neskáče, není Čech” a hlavně se do ničeho moc nemíchat.
Obdivuju každého, kdo má chuť věci měnit. Patřím ke generaci dětí revoluce, a tak vím, jaké to je, když máte volné ruce a vše záleží na vůli dotáhnout věci k lepšímu. Držím vám palce.
Rozhovor připravila Hana Fröhlichová
(foto zdroj: http://www.facebook.com/barbara.lukesova)